Ticho promlouvá

stiahnuť

Teď

Na první pohled se přítomný okamžik zdá být jen jedním z mnoha. Máte pocit, že se každý den vašeho života skládá z tisíců okamžiků, v nichž se dějí různé věci. Když se však podíváte hlouběji, nevnímáte existenci jen jediného okamžiku? Prožíváte svůj život někdy jindy než v „tomto okamžiku"?

Tento jediný okamžik – teď – je to jediné, čemu nemůžete uniknout. Je to jediná konstanta ve vašem životě. Ať už se děje cokoli, ať se váš život mění sebevíc, jedno je jisté: vždycky se to děje teď.

Jelikož z přítomného okamžiku není úniku, proč jej nepřivítat, proč se s ním nespřátelit?

Když se s ním spřátelíte, budete se cítit dobře kdekoli. Jestliže se v přítomném okamžiku necítíte dobře, budete nespokojení, ať jste kdekoli.

Přítomný okamžik je takový, jaký je. Vždycky. Můžete se s tím spokojit?

Rozdělení života na minulost, přítomnost a budoucnost je jen umělé. Minulost a budoucnost jsou abstraktní pojmy. Minulost existuje jen ve vzpomínkách. To, na co vzpomínáte, je událost, která se stala v přítomném okamžiku, událost, na niž vzpomínáte teď. Budoucnost, jež přijde, bude přítomností. Takže pouze přítomný okamžik je skutečný.

Žít v přítomném okamžiku není odmítáním toho, co v životě potřebujete. Znamená to uvědomovat si, co je primární. Pak můžete snadno řešit všechno ostatní. Neříkejte si ale: „Už se ničím nebudu zabývat, protože existuje jen přítomný okamžik." To ne. Uvědomte si, co je primární, a spřátelte se s přítomným okamžikem. Uznávejte jej, ctěte jej. Je-li přítomný okamžik středem vaší pozornosti, pak máte snadný život.

Ať už myjete nádobí, navrhujete obchodní strategii nebo plánujete výlet – co je důležitější: vaše činnost, nebo její výsledek? Přítomný okamžik, nebo nějaký okamžik v budoucnosti?

Považujete nynější okamžik za překážku, kterou musíte překonat? Myslíte, že vás v budoucnosti očekává nějaký důležitější okamžik?

Téměř každý člověk žije tímto způsobem. Jelikož budoucnost přichází pouze ve formě přítomného okamžiku, jedná se o špatný způsob života, neboť vám přináší nespokojenost a napětí. Takový přístup nectí život, jenž existuje teď a nikdy jindy.

Vnímejte život ve svém těle. To vás zakotví v přítomném okamžiku.

Dokud nepřijmete odpovědnost za současný okamžik, nepřijímáte odpovědnost za svůj život. Život lze žít totiž jedině v přítomnosti.

Přijmout odpovědnost za nynější okamžik znamená nebránit se přítomnosti. Znamená to být v souladu se životem.

Přítomný okamžik je takový, jaký je, protože nemůže být jiný. Fyzikové dnes potvrzují to, co buddhisté věděli vždycky: neexistují žádné izolované události. Pod povrchem je všechno spojeno se vším, všechno je součástí totality, která dává přítomnému okamžiku jeho formu.

Přijímáte-li to, co je, pak žijete v souladu s inteligencí Života. Jedině tak můžete být činitelem pozitivní změny na světě.

Jednoduché, ale radikální duchovní cvičení spočívá ve skutečnosti, že přijímáte všechno, co se děje v tomto okamžiku – ve vašem nitru i ve vnějším světě.

Jakmile soustředíte svou pozornost na přítomný okamžik, vaše bdělost se zvýší. Jako byste se probudili ze snu myšlení, ze snu o minulosti a budoucnosti. Všechno je jednoduché a srozumitelné. Žádný prostor pro vznik problémů. Jen přítomný okamžik.

Pak si uvědomíte, že život je posvátný. Vnímáte-li přítomný okamžik, všechno kolem vás je posvátné. Čím víc žijete v přítomnosti, tím víc si uvědomujete prostou a přesto hlubokou radost Bytí a posvátnost veškerého života.

Většina lidí si plete přítomný okamžik se skutečnostmi, které se v něm dějí. To však přítomný okamžik není. Přítomný okamžik je mnohem hlubší než to, co se v něm děje. Je to prostor, v němž se to děje.

Proto si nepleťte přítomný okamžik s jeho obsahem. Přítomný okamžik je hlubší než jakýkoli obsah.

Když vstoupíte do přítomného okamžiku, vystoupíte ze své mysli. Nekonečný proud myšlení se zpomalí. Myšlenky přestanou zaměstnávat vaši pozornost. Mezi jednotlivými myšlenkami vznikají mezery – prostory ticha. Právě tehdy si začnete uvědomovat, že jste hlubší než vaše myšlenky.

Myšlenky, emoce a všechno, co vnímáte, tvoří obsah vašeho života. „Váš život" je to, z čeho odvozujete své já, a „váš život" je obsah nebo si to myslíte.

Neustále vám uniká nanejvýš zjevný fakt: vaše nejhlubší já nemá nic společného se skutečnostmi, které se dějí ve vašem životě, nic společného s obsahem. Vědomí vašeho vlastního já je totožné s přítomným okamžikem. Je stále stejné. Vědomí – neboli prostor přítomnosti – se na nejhlubší úrovni nikdy nemění. Obvykle si své já pletete s obsahem, a proto jej vnímáte jen prostřednictvím obsahu vašeho života. Jinými slovy, vaše vědomí Bytí je zamlženo myšlenkami a vnějšími okolnostmi vašeho života. Přítomný okamžik je zastřen časem.

A tak zapomenete na svou zakořeněnost v Bytí i na svou duchovní podstatu a ztratíte se ve vnějším světě. Když lidé zapomenou, čím jsou, způsobuje to zmatek, hněv, depresi, násilí a konflikty.

A přesto je snadné pamatovat si pravdu a vrátit se domů:

Nejsem totožný se svými myšlenkami, emocemi ani smyslovými vjemy. Nejsem obsahem svého života. Jsem prostor, v němž se všechno děje. Jsem vědomí. Jsem přítomný okamžik. Jsem.