POZNANIE: PIESNE
Flétnu do žitaDoktor pravil: Zanech zpěvu zpěváku, a neuváděj lidi do zlých rozpaků. Patříš k bláznům, kteří ještě v něco věří. Nevěř ani sobě sám. Já jsem doktor, já to znám. Chemik zvolal: Píseň? Ta se pojí s čím? Jestli s nějakou vírou, tak tu nezměřím. K čemu chovat víru, která nemá míru? A nevěř ani sobě sám. Já jsem chemik, já to znám. Filozof řek': Zahoď flétnu do žita, tvá hudba je prostá, doba složitá. Ve složité době - nevěř ani sobě. Nevěř ani sobě sám, já jsem docent, já to znám. Bili do mé víry, až ji dobili, už s tou flétnou tleje někde v obilí. A já odplul na parníku, osvobozen od zlozvyků, nezdržován vírou, mírně opilý. Pak však přišel příval, do moře mně splách', v očích slaná voda, v srdci krutý strach. Tehdy spatřím na hladině kráčet jako středem síně muže, který volá: Vykroč po vlnách! Řekl: Smrt už svírá strašné klepeto. Rád bych sebral kuráž, ale nejde to. Víra v mocné síly obrostla mi býlím. Nevěřím už sobě sám, jen to chápu, jen to znám. Richard Müller
|